Vítáme Vás na stránkách hokejového klubu HC Královští Lvi Hradec Králové mladší dorost.

Know-how pánů Sýkory a Holíka

Know-how pánů Sýkory a Holíky - obrázek

Know-how pánů Sýkory a Holíky - obrázek

(Tento rozhovor mě velmi zaujal a proto jsem se rozhodl ho zde zveřejnit. Převzato z vebu www.goool.cz . mafan)
Nedávno jsem upozorňoval na rozhovor s panem Holíkem. Naváži a rovnou do článku vložím podstatné otázky a odpovědi z rozhovorů s borci, které jsem uvedl v nadpisu, a které se objevily v tisku v tomto týdnu. Nejprve z rozhovoru s Markem Sýkorou:

S porážkami máte zkušenosti i z nedávného šampionátu osmnáctek… Turnaj vám otevřel oči, že?
(přikyvuje) „S Frantou Musilem (asistentem) jsme do toho vlítli s velkou vervou, ale… Nešlo to. Nefungovalo to. Do zápasu jsme nešli s cílem vyhrát, ale abychom nedostali příděl gólů. To vám říkám na rovinu. Po prvním utkání se Švédy (0:7) mi bylo jasné, že budeme bojovat o to, aby se nespadlo. Rozdíl mezi námi a světovou špičkou byl značný.”

V čem nejvíc?
„V bruslení. Vyhráli jsme jenom jednou se Švýcarskem, pak jsme sehráli dobrý zápas s Kanadou (3:4p). Oni zrovna s tímhle výběrem experimentovali,...

S vašimi zkušenostmi a vzpomínkami na mnohem úspěšnější a zavilejší generace hráčů je to zvlášť těžké rozdýchat…
„To máte pravdu. Mám pocit, že mezi našimi juniory a áčkem je určitá souvislost ve vylučování. S dvacítkou jsme to jakž takž zvládli, s osmnáctkou to bylo zkraje zoufalý. Byli jsme nejvíc vylučovaní. Nakonec jsme to stlačili pod deset trestů na zápas. Což byl úspěch, přípravu s Finy jsme začali asi se sedmnácti postihy… A taky mám dojem, jestli se nám u našich hokejistů náhodou nehromadí ten nutkavý pocit družit se, kamarádit a pak z toho vzniká to, co potkalo fotbalové reprezentanty. Přijedou ze svých klubů, kde dodržují veškerá pravidla, najednou se ocitnou mezi kamarády a chovají se a hlavně hrají jinak.”

Máte po ruce konkrétní příklad?
„Třeba teď na šampionátu ve Švýcarsku. Hráli jsme oslabení tří proti pěti a jeden náš hráč to tam jen odstál. Udělal tam jen takový boční pohyb a dostali jsme gól. Přišlo mi, že si za reprezentaci přijel jen zahrát. Nic víc. Přitom v NHL jsem viděl, jak lehá a skáče do střel. To mě zaskočilo. Asi je to hodně o té mentalitě, povaze. Dost jsem o tom přemýšlel a napadla mě právě ta paralela s fotbalisty. Že si chlapci přijeli za nároďák jen tak zahrát. Taky mě trochu zarazila mírná arogance kluků na osmnáctkách.”

Jaká?
„Někteří neuměli pořádně pozdravit. Potýkali jsme se s věcmi, které bych fakt nečekal. Takže jsme si museli vysvětlit, že jsme jeden tým, jedna parta, která se k sobě bude chovat slušně.”

Řada expertů tvrdí, že český juniorský hokej trpí odchody talentů do zámoří. Tam se však z hokeje a přístupu k němu naučí víc než kde jinde, nemyslíte?
„Já to vidím podobně. I když je to případ od případu. Ale co mě teď zarazilo, to byl komentář Pavla Richtera v televizi během zápasu Ruska s Amerikou. Byl den po vyřazení našich se Švédy a Pavel tam mluvil o tom, že vše začíná od mládeže. Souhlasím. Ale už ne s tím, že by tu mladí kluci měli zůstávat doma a učit se třeba od Pepíka Beránka. A ne se mlátit v Kanadě po mantinelech. Tak to není a já proti takovému názoru protestuju. Za mořem jsem během krátké chvíle absolvoval šampionáty dvacítek, osmnáctek, byl jsem tam na stáži a udělal jsem si jasný názor.”

Jak zní?
„Za mořem se dělá hokej na velmi vysoké úrovni. Má to výbornou úroveň, my takovou kvalitu v současnosti nemáme a nemůžeme nabídnout. Je mi to líto, ale tak to je.”

A hlavně už dávno není pravda, že je kanadský hokej o „rozvěšování” hráčů na mantinely…
„Jistě. Pamatujete gólovou přihrávku Martyho St. Louise v semifinále proti Švédům? Jak to za brankou nahrál zpátky a Roy to dával do prázdné? To je přece náš hokej! Ale oni ho dnes hrají Kanaďané… Na úrovni, kterou už nejsme schopni předvést. Čímž netvrdím, že by se naši mladí hráči měli v zástupech hrnout do zámoří. To ne. Ale někteří ano, poněvadž to prospěje jim i českému hokeji. Pokud mají na to, aby se v Kanadě uplatnili, ať jdou. Ostatní ať se doma učí od Pepíka Beránka. Musím říct, že jsem se stal příznivcem kanadského hokeje. Dávno neplatí, co se tady o kanadském hokeji traduje. A kdo tomu nevěří, ať se sebere a jede se tam podívat, jak se to dělá.”

Co by si česká metodika měla vzít především od kanadské?
„Tam je to na bázi profesionality. My se tady pokoušíme postupnými kroky ten stav vylepšit. Je to pozitivní, ale hodně pomalé. Snad, kdyby junioři víc přirostli k extralize, celé se to zprofesionalizovalo. Mně se zdá, že našim trenérům se nechce do toho, aby s hráči dělali víc a hlavně líp. Oni mávnou rukou, jsou nad věcí. Těžká rutina… Čert to vem, já jsem už starej, na mně nezáleží, ale mladí trenéři by měli přidat, vzdělávat se, zjišťovat nové trendy. My to tady pořád všelijak pytlíkujeme. Snad se to s příchodem nového předsedy Krále zlepší a my aspoň zůstaneme v kontaktu s nejlepšími. Jak říkal u vás ve Sportu Vláďa Růžička, může být mnohem hůř.”

Následuje část rozhovoru s panem Holíkem, který vyšel v deníku Sport.

„Nelze žít neustále z toho, co bylo. Pořád si myslíme, že český hokej je nejlepší, ale stačí se podívat na výsledky za poslední tři roky a zjistíte, že ztrácí kredit. Já už říkám delší čas, že se s tím něco musí dělat. Teď se i v novinách o tom hodně píše, ale neděje se nic. A podle toho trápení na juniorských šampionátech v posledních letech dokonce tvrdím, že brzy padneme ještě níž,” varuje světový šampión z roku 1972, který jako trenér dvakrát přivedl ke zlatu z MS reprezentační dvacítku. Finálový zápas letošního MS v Bernu by nařídil sledovat povinně, aby všichni v Česku viděli, jaký je moderní trend.

„Myslíme si, že hrajeme nejchytřejší hokej na světě, přitom špička nastolila úplně jiný styl. Dělají tam na bruslení už od nejmenších dětí a učí je hrát disciplinovaně, aby se obětovaly ve prospěch týmu. Rusové během těch patnácti let, co čekali na titul, zjistili, že musí brát jen hráče ochotné podřídit se a zapomenout na své ego,” líčí Holík, podle nějž jsou oprávněně s takovým přístupem podruhé za sebou zlatí.

Schází agresivita a důraz

„Ze strany těch nejlepších jsem viděl během šampionátu obrovské nasazení, hodně bruslení a hlavně obětování se pro mužstvo. Padali do střel a chodili před branku, i když to tam nejvíc bolí, prostě se absolutně vydali,” říká Holík. Čeští hráči podle něj citelně zaostávají v řadě činností. „Především nikdo nejde do branky, tam nám scházela agresivita i důraz,” doplnil s tím, že v tomto směru podle jeho gusta zahráli z reprezentantů snad jen Čajánek a Michálek.

„Nemyslím si ale, že bychom prohráli čtvrtfinále kvůli tomu, že to zrovna nešlo Jágrovi nebo jsme měli mladého brankáře, prostě neuspělo celé mužstvo. Líbilo by se mi mistrovství jen s osmi či deseti týmy, což by navíc přineslo i kvalitnější zápasy, ale pokud je model takový, tak rozhoduje čtvrtfinále a v něm hráli Švédové prostě chytřeji,” uvažuje Holík.

Podle jeho pohledu na věc taky není úplně šťastné řešení, že trenér Růžička má na starost Slavii i národní mužstvo. „Sice ze všech stran slyším, že reprezentaci nemůže dělat nikdo jiný, ale já mám pocit, že její kouč by pro ni měl žít celý rok. Jezdit do Ameriky, víc mluvit s hráči, ale to si musí posoudit lidi na svazu,” uzavírá nemilosrdný kritik českého hokeje.

19.05.2009 15:23:10
fanderlik
M I S T Ř I !!!!!!!
web: MaFan
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one