Vítáme Vás na stránkách hokejového klubu HC Královští Lvi Hradec Králové mladší dorost.
Své k svému - obrázek

Své k svému - obrázek

Protože si myslím, že je to opravdu skvělý článek a s minimálně 95% souhlasím, ještě jednou mu nechám prostor na našem webu, opravdu stojí za to si ho pořádně přečíst. MaFan

Rozhodl jsem se napsat krátké pojednání na často diskutované téma, a tím je nasazování dětí do zápasů a tvorba sestavy. Vezmu to heslovitě, na vzletný sloh nemám bohužel moc času a konečně ani buňky :-)

Je mi jasné, že jde o téma kontroverzní a budu náležitě pranýřován, ale těším se na to ;-)

Omlouvám se předem, tentokrát alibisticky balancovat na tenkém ledu nebudu a použiji pěkně výstižné termíny dobrý hráč a horší hráč, ať  máme jasno. Všimněte si, že jde o protipóly, nezmiňuji menší, obvyklé rozdíly ve výkonnosti. Upozorním akorát ještě, že mluvím o momentálním stavu a neřeším, kdo na tom jak bude za pár let, i když to je téma obdobné (tak ho vyřešme hned: z deseti dobrých hráčů starších přípravek jich bude hrát ve vyšších třídách žákovské ligy na solidní úrovni 7-10, z deseti horších 0-2). Tolik na úvod.  M. Hess, trenér Letňan             /pokr. článku viz zobrazit celé/

Existují dva směry. Jeden, kterého jsem bezvýhradným zastáncem říká, že nejlepší hráči mají hrát v pětkách s hráči se stejnou výkonností. Druhý říká, že by se to mělo naopak promíchávat (tzn. průměrovat). Pokusím se vysvětlit, proč je, podle mého názoru, druhý směr tragickým omylem. Takový přístup totiž nepomůže ani dobrému, ani horšímu hráči v dalším hokejovém růstu.

Varianta 1: dobrý + dobrý

Hráči nastupují v pětkách se sobě (hokejově) rovnými. Hráči jsou přibližně stejně na puku, mají stejné dovednosti, takže když jeden očekává od druhého nahrávku, tak ji skutečně dostane. Opačně zase když jeden druhému nahraje, tak nekončí hra. Když jeden zaútočí z pozice obránce, druhý z pozice křídla zůstane vzadu. Když jeden nahraje druhému do brankové příležitosti, dočká se minimálně pokusu o slušné zakončení atp. Nikdo nikomu nedává přednost, nikdo nikomu nic nebere. Ideální stav.

V případě špatný + špatný lze z výše uvedeného použít klíčové ujednání: hráči jsou přibližně stejně na puku. Navíc co si neuhrají sami, nemají. Motivace, ne?

Varianta 2: dobrý + špatný

Dobrý hráč je mnohem více na puku, řeší situace i za špatného hráče, na druhou stranu získá jen ty puky, které si sám vybojuje, protože přihrávka ne a ne přijít, když sám nahraje, hra se obvykle otáčí atp. Pro dobrého hráče nemožnost hrát dobrý hokej přínosem není. Snad k rozvoji individuálních dovedností, pokud na to má někdo žaludek.

Špatný hráč zpočátku třeba bojuje a snaží se, ale velmi záhy zjistí, že než on někam dojede, už je tam dobrý hráč a hraje vlastně za něj. Obvykle horší pohyb se ještě zhoršuje. Zpočátku dostane od dobrého hráče i pár nahrávek, ale poté, co úspěšnost zpracování a pokračování hry klesne hluboko pod obvyklou mez, dostává přihrávek méně a méně, protože dobrý hráč není blb, aby dobrovolně ztrácel puky. Zkrátka horší hráč ve formaci s dobrým hráčem dostane třeba zpočátku od dobrého spoluhráče pár puků, ale později už méně a méně a jediné pozitivum se vytrácí. Horší hráč se začne spoléhat na dobrého a ubere ze své snahy, která je nezbytnou podmínkou zlepšení. Následuje obvykle bloumavý pohyb po hřišti a stagnace tam, kde zrovna žádoucí není.

Tak to prostě je. Chápu, že řada rodičů by své děti nejraději viděla v prvních pětkách svých týmů nebo alespoň v A týmech (tam, kde mají hodně dětí) a když se tam náhodou či chybou trenéra (z mého pohledu) objeví, jásá celá ulice, ale málokdo si už uvědomuje, že tudy cesta nevede.

Rodičům momentálně slabších hráčů doporučím jednu jednoduchou představu. Chtěli byste, aby váš potomek nastupoval v pětce s hráčem, který je na tom ještě hůř?  S hráčem, od kterého nepřijde jediná nahrávka, pořád zajíždí do ofsajdu, motá se spoluhráčům pod nohy, nebruslí, nebo dokonce ani netuší, kde vlastně hraje? Ne? Tak proč chcete, aby ten váš momentálně slabší hrál s momentálně lepším? To je oříšek, co? A přitom stačí špetka logiky …

A aby byl článek komplet, nabídnu i rozřešení: článek nezabral, stejně se vám to nelíbí a chcete to NĚJAK řešit? Začněte sami u sebe resp. u svého potomka … Mějte ovšem na paměti, že žádný učený z nebe nespadl. Co je snadné pro jednoho, pro druhého může být naprosto neřešitelné nebo dokonce nezábavné či hůře nechtěné. Akorát si to chce uvědomit a hlavně připustit. Hrají to naše děti, ne my …  MH

převzato: www.goool.cz

02.12.2009 08:02:31
fanderlik
M I S T Ř I !!!!!!!
web: MaFan
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one